Novinky
-
Kontrola střech před zimou
15.10.2020Nezapomeňte si včas objednat kontrolu vaší střechy a okapů.
-
Prázdniny se blíží
6.6.2019Letní prázdniny se pomalu blíží a proto doporučujeme výškové práce objednat včas a vyhnout se tak zářijovému shonu. Na objednávky s více než 40-ti denním předstihem navíc poskytujeme 5% slevu.
-
Výškové práce - čištění fasád
6.6.2019Již čtvrtou sezonu nabízíme čištění fasád horkou vodou a párou. Používáme stroje a čistící chemii od firmy Karcher. Pro bytová družstva nabízíme 10% slevu.
Výškové práce Praha
Vyhláška o ochraně dřevinOchranu dřevin upravuje zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 114/1992 Sb.“) a vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, účinná od 15. 7. 2013. Pozor: Vyhláška č. 189/2013 Sb. zrušila ustanovení § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které dotčenou oblast upravovalo do 14. 7. 2013. Ve většině případů musí ke kácení vydat povolení příslušný orgán ochrany přírody, což je v zásadě obecní (městský) úřad (kompetence viz dále). O povolení ke kácení může požádat pouze vlastník pozemku nebo nájemce pozemku se souhlasem vlastníka. Zcela bez povolení (pokud se dřevina nepovažuje za významný krajinný prvek nebo za stromořadí) se mohou kácet stromy, které splňují alespoň jedno z následujících čtyř kritérií:
Již není možné kácet v zahradách bez povolení jakékoli stromy (jak tomu bylo od 15. 7. 2013 do 31. 10. 2014), ale pouze ovocné. Navíc za zahradu se nově považuje pouze takový pozemek, který je jako zahrada vymezen v katastru. Ve výjimečných případech vyžaduje zákon č. 114/1992 Sb. pouze následné oznámení, a to do 15 dnů od provedení kácení. Toto platí pro případy, kdy je stavem dřeviny bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob či hrozí škoda značného rozsahu. Předběžné oznámení postačuje v případech pěstebních (obnova porostů, výchovná probírka), při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav a z důvodů zdravotních. Správu vodního toku upravuje vodní zákon (zákon č. 254/2001 Sb.), podle nějž jsou správci vodních toků oprávněni z důvodu péče o koryta vodního toku odstraňovat stromy a keře na pozemcích při něm. Podle energetického zákona jsou dále energetické společnosti oprávněny odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečné a spolehlivé provozování různých zařízení pro přepravu, přenos a distribuci elektřiny (když tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel). Písemné oznámení musí být příslušnému správnímu orgánu doručeno alespoň 15 dnů přede dnem plánovaného kácení, ten je může omezit, zastavit nebo zakázat Vždy lze povolení ke kácení dřevin vydat pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Každé povolení musí být také zdůvodněno. Vydané povolení, jakož i podklady pro jeho vydání (například dendrologický posudek) si můžete na úřadě vyžádat na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Pokud úřad povolil kácení stromů, může zároveň nařídit náhradní výsadbu nových stromů na vhodných pozemcích minimálně v takovém rozsahu, v jakém proběhlo kácení. Kácení dřevin se povoluje ve správním řízení. Jedná se o proces, v němž orgány veřejné správy vydávají rozhodnutí. Postupuje se při něm podle obecného předpisu upravujícího základní otázky správního řízení - správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Správním řízením jsou i další řízení, která se mohou v souvislosti s ochranou dřevin vyskytnout, např. řízení o udělení pokuty za nedovolené kácení, řízení o omezení či zákazu rušivé činnosti dle § 66 zákona č. 114/1992 Sb. atd. Ze zákona má správní orgán příslušný ve věci rozhodnout o zahájení uvědomit všechny známé účastníky řízení. Může se stát, že bude oznamováno pomocí veřejné vyhlášky na úřední desce daného úřadu, neboť okruh účastníků řízení nebo jejich pobyt nemusí být úřadu znám. Jako jednotliví občané máte možnost zúčastnit se řízení na základě dotčení vašeho vlastnického práva, veřejnosti je také umožněno účastnit se těchto řízení prostřednictvím spolku (dříve občanské sdružení), jehož hlavním cílem podle stanov je ochrana přírody a krajiny. Takový spolek je za dodržení určitých podmínek (viz § 70 z. č. 114/1992 Sb.) oprávněn požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byl předem informován o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Dále je oprávněn účastnit se správního řízení a mít tak postavení účastníka řízení, a tím pádem mít mnohem větší vliv na řízení (právo nahlížet do spisu, navrhovat důkazy – znalecké, třeba i soudní, posudky, podat odvolání aj.). Spolek se může dále účastnit případného územního a stavebního řízení, které se v souvislosti s uvolněným prostorem zřejmě povede. Zajímavá, obzvláště v tomto případě, je také možnost, kterou nabízí zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Ten garantuje právo každého občana na široce vymezený okruh informací o životním prostředí. Patří sem i informace o připravovaných činnostech, které by mohly vést ke změně stavu životního prostředí, a informace o opatřeních, jež podnikají úřady odpovědné za ochranu životního prostředí. Na takovou žádost zákon klade pouze 2 podmínky: musí být z ní zřejmé, čeho se má poskytnutá informace týkat a dále to, kdo žádost podal. Úřad je povinen tuto informaci do 30 dnů poskytnout (ve složitých případech do 60 dnů). Kromě výše uvedeného postupu kácení dřevin rostoucích mimo les se uplatňují další zvláštní postupy, a to dle druhu pozemků, na nichž se dřeviny nalézají. Kácení kolem vodního tokuBřehové porosty patří pod správu povodí. Stromy a keře na březích menších toků mohou mít i jiného správce. V případech, kdy správce toků zamýšlí kácení břehových porostů, je povinen toto oznámit příslušnému orgánu ochrany přírody (obecní či městský úřad) do 15 dnů před provedením kácení. Dříve bylo i pro tuto činnost třeba povolení orgánu ochrany přírody a krajiny, po novele zákona tomu tak však již není. Oznámením se nezahajuje správní řízení, a proto se jej ani nemůžou zúčastnit spolky. Orgán ochrany přírody a krajiny má však možnost po podání oznámení rozhodnutím zakázat či omezit provedení oznámené činnosti. Toto rozhodnutí by pak bylo prvním správním úkonem v řízení. Domníváme se, že by se spolky mohly na základě § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny účastnit odvolacího řízení proti takovému rozhodnutí o zákazu kácení. Kácení v leseObecně platí, že v hospodářském lese, který je určen k produkci dřeva, se kácet může. Na rozdíl od pole však les - mimo to, že nám poskytuje obnovitelnou surovinu - plní řadu dalších funkcí. Chrání půdu a zadržuje vodu, je domovem pro rozmanité rostliny a živočichy, je plícemi krajiny - čistí vzduch, slouží pro rekreaci. Proto nemůže kácení porostů probíhat svévolně. Hospodaření v lesích upravuje lesní zákon (č. 289/1995 Sb.). Ochrana dřevin dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se u dřevin v lese neuplatňuje. Proto je možné plošně kácet i poměrně velká území (až 100 x 100 metrů). Český lesní zákon bohužel povoluje i poměrně drasticky vypadající těžbu, nicméně říká, že hospodařit se musí tak, aby byly zachovány funkce lesa (aby je les mohl trvale a rovnoměrně plnit) a aby byl zachován genofond lesních dřevin. Kácení v lesích nesmí probíhat libovolně a vykácená místa musí být opět zalesněna. Hospodaření v lese se řídí tzv. lesním hospodářským plánem, v případě menší rozlohy (do 50 ha) "lesní hospodářskou osnovou". Tyto plány se zpracovávají zpravidla na 10 let a stanovují, v jakých částech lesa se bude kácet, kolik stromů bude káceno a kolik nových bude vysazeno. Zpracování lesních hospodářských plánů zadává vlastník lesa krajským úřadem autorizované osobě, schvaluje je krajský úřad. Lesní hospodářské osnovy zpracovává taktéž krajským úřadem autorizovaná osoba, zpracování jí pak zadává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Do celého procesu může vstupovat i veřejnost a spolky. Šance na ovlivnění plánů těžby je největší v případě, že les je ve vlastnictví obce či města, v němž bydlíte. Při pochybnostech o správnosti těžebních zásahů je vhodné se obrátit na referát životního prostředí příslušného krajského úřadu a Českou inspekci životního prostředí. Kácení v chráněném územíPokud zjistíte, že dochází ke kácení stromů v území hodnotném z hlediska ochrany přírody, obraťte se neprodleně na místně příslušnou Správu NP či Správu CHKO (ty jsou na zvláště chráněných územích orgánem ochrany přírody dle § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.) nebo na Českou inspekci životního prostředí (její oprávnění ukládat opatření k nápravě či pokutu vyplývá z § 80 zákona č. 114/1992 Sb.). Pro ochranu přírody v chráněných územích včetně ochrany dřevin je významný "Plán péče o zvláště chráněné území". Plán péče o zvláště chráněné území včetně jeho ochranného pásma je odborný koncepční dokument, který navrhuje zejména opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v tomto území. Plán péče slouží jako podklad pro rozhodování orgánů ochrany přírody, tedy včetně rozhodování např. o povolení kácení dřevin. Máte-li pochybnosti o prováděných zásazích v chráněném území, opatřete si plán péče a zjistěte, jakým způsobem je naplánována údržba příslušného chráněného území. Plány péče schvalují krajské úřady (u rezervací, přírodních památek) nebo ministerstvo životního prostředí (u národních parků, chráněných krajinných oblastí a u národních přírodních památek a národních přírodních rezervací). Do přípravy plánu péče může vstupovat veřejnost a spolky. Závěrem je důležité zdůraznit, že nepovolené kácení může Česká inspekce životního prostředí omezit nebo zakázat podle § 66 zákona č. 114/1992 Sb. Vybraná ustanovení - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny§ 3 Vymezení pojmů § 7 Ochrana dřevin § 8 Povolení ke kácení dřevin § 9 Náhradní výsadba a odvody Vybraná ustanovení – prováděcí vyhláška č. 189/2013 Sb.§ 3 Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení § 4 Náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin a náležitosti oznámení o kácení dřevin § 5 Období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí Poznámky k ustanovením[1] Například § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 24 odst. 3 písm. g), § 25 odst. 4 písm. h), § 58 odst. 1 písm. f) a § 59 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Kontakty
Mobil: . 728 003 007
.
email: vyskoveprace-praha-pardubice@email.cz
.
www.vyskoveprace-praha-pardubice.cz
.