Novinky

  1. Výškové práce - čištění fasád

    8.6.2017

    Již druhou sezonu nabízíme čištění fasád horkou vodou a párou. Používáme stroje a čistící chemii od firmy Karcher. Pro bytová družstva nabízíme 10% slevu.

  2. Zábrany proti ptactvu - AKCE

    1.6.2017

    Od 1.6. do 30.6. nabízíme 25% slevu na montáž hrotových zábran Birdoff B50 proti holubům.

    Akce platí na standardní montáž ve výškách i instalaci horolezeckou technikou.

  3. Výškové práce Praha

    23.3.2017

    Začíná letní sezona a proto neváhejte objednat stavební výškové práce včas!

    Při objednávce prací ve výškách s více než 40-ti denním předstihem poskytujeme 5% slevu.

Starší »

Vyhláška o ochraně dřevin

Ochranu dřevin upravuje zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 114/1992 Sb.“) a vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, účinná od 15. 7. 2013.

Pozor: Vyhláška č. 189/2013 Sb. zrušila ustanovení § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které dotčenou oblast upravovalo do 14. 7. 2013.

Ve většině případů musí ke kácení vydat povolení příslušný orgán ochrany přírody, což je v zásadě obecní (městský) úřad (kompetence viz dále). O povolení ke kácení může požádat pouze vlastník pozemku nebo nájemce pozemku se souhlasem vlastníka.

Zcela bez povolení (pokud se dřevina nepovažuje za významný krajinný prvek nebo za stromořadí) se mohou kácet stromy, které splňují alespoň jedno z následujících čtyř kritérií:

  • dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
  • zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
  • dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,
  • ovocné dřeviny - musí přitom jít o zastavěné území a pozemek musí být v katastru evidován jako zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha - zeleň.

Již není možné kácet v zahradách bez povolení jakékoli stromy (jak tomu bylo od 15. 7. 2013 do 31. 10. 2014), ale pouze ovocné. Navíc za zahradu se nově považuje pouze takový pozemek, který je jako zahrada vymezen v katastru.

Ve výjimečných případech vyžaduje zákon č. 114/1992 Sb. pouze následné oznámení, a to do 15 dnů od provedení kácení. Toto platí pro případy, kdy je stavem dřeviny bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob či hrozí škoda značného rozsahu.

Předběžné oznámení postačuje v případech pěstebních (obnova porostů, výchovná probírka), při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav a z důvodů zdravotních. Správu vodního toku upravuje vodní zákon (zákon č. 254/2001 Sb.), podle nějž jsou správci vodních toků oprávněni z důvodu péče o koryta vodního toku odstraňovat stromy a keře na pozemcích při něm.

Podle energetického zákona jsou dále energetické společnosti oprávněny odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečné a spolehlivé provozování různých zařízení pro přepravu, přenos a distribuci elektřiny (když tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel). Písemné oznámení musí být příslušnému správnímu orgánu doručeno alespoň 15 dnů přede dnem plánovaného kácení, ten je může omezit, zastavit nebo zakázat

Vždy lze povolení ke kácení dřevin vydat pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Každé povolení musí být také zdůvodněno. Vydané povolení, jakož i podklady pro jeho vydání (například dendrologický posudek) si můžete na úřadě vyžádat na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

Pokud úřad povolil kácení stromů, může zároveň nařídit náhradní výsadbu nových stromů na vhodných pozemcích minimálně v takovém rozsahu, v jakém proběhlo kácení.

Kácení dřevin se povoluje ve správním řízení. Jedná se o proces, v němž orgány veřejné správy vydávají rozhodnutí. Postupuje se při něm podle obecného předpisu upravujícího základní otázky správního řízení - správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Správním řízením jsou i další řízení, která se mohou v souvislosti s ochranou dřevin vyskytnout, např. řízení o udělení pokuty za nedovolené kácení, řízení o omezení či zákazu rušivé činnosti dle § 66 zákona č. 114/1992 Sb. atd. Ze zákona má správní orgán příslušný ve věci rozhodnout o zahájení uvědomit všechny známé účastníky řízení.

Může se stát, že bude oznamováno pomocí veřejné vyhlášky na úřední desce daného úřadu, neboť okruh účastníků řízení nebo jejich pobyt nemusí být úřadu znám. Jako jednotliví občané máte možnost zúčastnit se řízení na základě dotčení vašeho vlastnického práva, veřejnosti je také umožněno účastnit se těchto řízení prostřednictvím spolku (dříve občanské sdružení), jehož hlavním cílem podle stanov je ochrana přírody a krajiny.

Takový spolek je za dodržení určitých podmínek (viz § 70 z. č. 114/1992 Sb.) oprávněn požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byl předem informován o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Dále je oprávněn účastnit se správního řízení a mít tak postavení účastníka řízení, a tím pádem mít mnohem větší vliv na řízení (právo nahlížet do spisu, navrhovat důkazy – znalecké, třeba i soudní, posudky, podat odvolání aj.). Spolek se může dále účastnit případného územního a stavebního řízení, které se v souvislosti s uvolněným prostorem zřejmě povede.

Zajímavá, obzvláště v tomto případě, je také možnost, kterou nabízí zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Ten garantuje právo každého občana na široce vymezený okruh informací o životním prostředí. Patří sem i informace o připravovaných činnostech, které by mohly vést ke změně stavu životního prostředí, a informace o opatřeních, jež podnikají úřady odpovědné za ochranu životního prostředí. Na takovou žádost zákon klade pouze 2 podmínky: musí být z ní zřejmé, čeho se má poskytnutá informace týkat a dále to, kdo žádost podal. Úřad je povinen tuto informaci do 30 dnů poskytnout (ve složitých případech do 60 dnů).

Kromě výše uvedeného postupu kácení dřevin rostoucích mimo les se uplatňují další zvláštní postupy, a to dle druhu pozemků, na nichž se dřeviny nalézají.

Kácení kolem vodního toku

Břehové porosty patří pod správu povodí. Stromy a keře na březích menších toků mohou mít i jiného správce. V případech, kdy správce toků zamýšlí kácení břehových porostů, je povinen toto oznámit příslušnému orgánu ochrany přírody (obecní či městský úřad) do 15 dnů před provedením kácení. Dříve bylo i pro tuto činnost třeba povolení orgánu ochrany přírody a krajiny, po novele zákona tomu tak však již není.

Oznámením se nezahajuje správní řízení, a proto se jej ani nemůžou zúčastnit spolky. Orgán ochrany přírody a krajiny má však možnost po podání oznámení rozhodnutím zakázat či omezit provedení oznámené činnosti. Toto rozhodnutí by pak bylo prvním správním úkonem v řízení. Domníváme se, že by se spolky mohly na základě § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny účastnit odvolacího řízení proti takovému rozhodnutí o zákazu kácení.

Kácení v lese

Obecně platí, že v hospodářském lese, který je určen k produkci dřeva, se kácet může. Na rozdíl od pole však les - mimo to, že nám poskytuje obnovitelnou surovinu - plní řadu dalších funkcí. Chrání půdu a zadržuje vodu, je domovem pro rozmanité rostliny a živočichy, je plícemi krajiny - čistí vzduch, slouží pro rekreaci. Proto nemůže kácení porostů probíhat svévolně.

Hospodaření v lesích upravuje lesní zákon (č. 289/1995 Sb.). Ochrana dřevin dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se u dřevin v lese neuplatňuje. Proto je možné plošně kácet i poměrně velká území (až 100 x 100 metrů). Český lesní zákon bohužel povoluje i poměrně drasticky vypadající těžbu, nicméně říká, že hospodařit se musí tak, aby byly zachovány funkce lesa (aby je les mohl trvale a rovnoměrně plnit) a aby byl zachován genofond lesních dřevin. Kácení v lesích nesmí probíhat libovolně a vykácená místa musí být opět zalesněna.

Hospodaření v lese se řídí tzv. lesním hospodářským plánem, v případě menší rozlohy (do 50 ha) "lesní hospodářskou osnovou". Tyto plány se zpracovávají zpravidla na 10 let a stanovují, v jakých částech lesa se bude kácet, kolik stromů bude káceno a kolik nových bude vysazeno. Zpracování lesních hospodářských plánů zadává vlastník lesa krajským úřadem autorizované osobě, schvaluje je krajský úřad. Lesní hospodářské osnovy zpracovává taktéž krajským úřadem autorizovaná osoba, zpracování jí pak zadává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Do celého procesu může vstupovat i veřejnost a spolky. Šance na ovlivnění plánů těžby je největší v případě, že les je ve vlastnictví obce či města, v němž bydlíte.

Při pochybnostech o správnosti těžebních zásahů je vhodné se obrátit na referát životního prostředí příslušného krajského úřadu a Českou inspekci životního prostředí.

Kácení v chráněném území

Pokud zjistíte, že dochází ke kácení stromů v území hodnotném z hlediska ochrany přírody, obraťte se neprodleně na místně příslušnou Správu NP či Správu CHKO (ty jsou na zvláště chráněných územích orgánem ochrany přírody dle § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.) nebo na Českou inspekci životního prostředí (její oprávnění ukládat opatření k nápravě či pokutu vyplývá z § 80 zákona č. 114/1992 Sb.).

Pro ochranu přírody v chráněných územích včetně ochrany dřevin je významný "Plán péče o zvláště chráněné území". Plán péče o zvláště chráněné území včetně jeho ochranného pásma je odborný koncepční dokument, který navrhuje zejména opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v tomto území. Plán péče slouží jako podklad pro rozhodování orgánů ochrany přírody, tedy včetně rozhodování např. o povolení kácení dřevin.

Máte-li pochybnosti o prováděných zásazích v chráněném území, opatřete si plán péče a zjistěte, jakým způsobem je naplánována údržba příslušného chráněného území. Plány péče schvalují krajské úřady (u rezervací, přírodních památek) nebo ministerstvo životního prostředí (u národních parků, chráněných krajinných oblastí a u národních přírodních památek a národních přírodních rezervací). Do přípravy plánu péče může vstupovat veřejnost a spolky.

Závěrem je důležité zdůraznit, že nepovolené kácení může Česká inspekce životního prostředí omezit nebo zakázat podle § 66 zákona č. 114/1992 Sb.

Vybraná ustanovení - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

§ 3 Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto....
i) dřevina rostoucí mimo les (dále jen "dřevina") je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond,

§ 7 Ochrana dřevin
(1) Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.
(2) Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.

§ 8 Povolení ke kácení dřevin
(1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem a povolení ke kácení dřevin u železničních drah může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě s drážním správním úřadem.
(2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav [1] a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin.
(3) Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(4) Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.
(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les, náležitosti oznámení o kácení dřevin a období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí.

§ 9 Náhradní výsadba a odvody
(1) Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let.
(2) Náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. Obce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem.
(3) Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby podle odstavce 1, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. Ten, kdo kácel dřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostředí České republiky [2]. Výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí stanoví zvláštní zákon.
(4) Zajištěním náhradní výsadby podle odstavce 1 nebo zaplacením odvodu podle odstavce 3 je zároveň splněna povinnost náhradního opatření podle § 86 odst. 2 i náhrady ekologické újmy [3].

Vybraná ustanovení – prováděcí vyhláška č. 189/2013 Sb.

§ 3 Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení
Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona] nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje
a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin3),
d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

§ 4 Náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin a náležitosti oznámení o kácení dřevin
(1) Žádost o povolení ke kácení dřevin (§ 8 odst. 1 zákona) musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat:
a) označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres,
b) doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku,
c) specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového zastoupení dřevin a
d) zdůvodnění žádosti.
(2) Oznámení o kácení dřevin (§ 8 odst. 2 a odst. 4 zákona) musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat:
a) označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres,
b) doložení vlastnického práva, či nájemního nebo uživatelského vztahu oznamovatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku, s výjimkou postupu podle § 8 odst. 4 zákona a s výjimkou kácení dřevin při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků4) a při odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav5),
c) specifikaci dřevin, které mají být káceny nebo byly pokáceny, zejména druhy dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového zastoupení dřevin,
d) zdůvodnění oznámení a
e) v případě kácení dřevin podle § 8 odst. 4 zákona doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro tento postup.

§ 5 Období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí
Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.

Poznámky k ustanovením

[1] Například § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 24 odst. 3 písm. g), § 25 odst. 4 písm. h), § 58 odst. 1 písm. f) a § 59 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[2] Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
[3] § 27 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí - prováděcí vyhláška.